Dominikani a ministranti

Jméno Ja’akov má totožný kořen se slovem עקב ekev, pata. Toto jméno mu bylo dáno, protože se při svém narození držel za patu své starší dvojče - Ezaua. Český ekumenický překlad překládá jméno „Jákob“ jako „úskočný“.

Cyklus vyprávění o Jákobovi se nachází v kapitolách 25,19-34 (narození) a 27 – 35 knihy Genesis. Jákob se narodil jako druhorozený a stal se pastevcem, na rozdíl od svého bratra, který byl lovec. Podle Bible jej milovala jeho matka Rebeka, zatímco jeho otec Izák měl v oblibě spíše Ezaua. Ezau se však měl prvorozenství vzdát, když vyčerpán vyměnil prvorozenství za mísu čočky, kterou si Jákob připravil. Později na radu své matky obelstil slepého Izáka a vydával se za Ezaua a tak získal Izákovo požehnání pro prvorozeného syna. Ezau jej chtěl zabít, Jákob proto uprchl před bratrem ke svému strýci Lábanovi do Cháranu (pravděpodobně v dnešní Sýrie). Po cestě se mu v Bejt Elu (Bételu) zjevil Bůh a slíbil mu, že jej bude provázet a že na něj přenese svá zaslíbení, která náležela prvorozenému.

Jákob se zamiloval do Lábanovy mladší dcery Ráchel, ale o svatební noci mu Lában podstrčil její starší sestru, Leu. Za obě dcery Jákob sloužil u Lábana celkem 14 let. Ráchel a Lea dostaly také každá otrokyni, Bilhu a Zilpu. S Leou Jákob zplodil šest synů (Ruben, Šimeon, Lévi, Juda, Isachar a Zabulon) a jednu dceru (Dina), Ráchel (Josef a Benjamín), Bilha (Dan, Neftalí) a Zilpa (Gad, Ašer) porodily Jákobovi každá po dvou synech.

Izák žehná Jákobovi